Říjen 2017

Orlí stín

11. října 2017 v 9:21 | Gepardí střela
Jméno: Orlí stín.
Barva srsti: Černá.
Barva očí: Smaragdově zelená.
Povaha: Odvážný a chytrý kocour. Nenechá se jen tak nachytat, nebo ukrást či přepadnout. Pohybuje se často ve stínech a je aktivný hlavně v noci. Snaží si zachovat chladnou hlavu.
Vyniká: Plížení a stopování.
Rodina: Mrtvá.
Status: Živý.

Úvod. - Les krve a smrti

8. října 2017 v 16:42 | Gepardí střela |  Příběhy Orlího klanu
Bolestné výkřiky bojujících a umírajících koček.

Mňoukaní hladových koťat.

Temné stíny obléhající celý les.

Řeka která se barvý barvou krve.

Plameny které pohlcují jedlový les.

Čtyři kočky které se setkávají u velikého javoru. Chytrý černý kocour se smaragdovýma zelenýma očima. Mohutný šedý kocour s jantarovýma očima. Štíhlý zrzavý kocour s azurově modrýma očima. A nakonec půvabná, ale silná hnědě mourovatá kočka s býlima ponožkama, náprsenkou, špičkou ocasu a žlutýma očima. Každý jiné povahy, barvy, rodiny a myšlení. Ale jedno mají společné. A to touhu zvýtězit.

Bílý zelenooký kocour zabodl drápy do svého soupeře. Želvovinová kočka zavřískla bolestí. Snažila se svého soupeře setřást, ale byl moc silný. Byl to krutý boj. A nakonec bílý kocour zakousl své zuby do želvovinové kočky.

Koťata choulící se k matce.

Hnědá mourka třídící květiny.

Štěkání psů.

Lišky pronásledující černobílou kočku.

Hlasy volající o pomoc.

Tělo mrtého, zkrvaveného bílého kocoura uprostřed houfu koček.

Orlí stín otevřel oči. Vyskočil na nohy a rozhlídl se okolo sebe. Nikdy nic. Dech mu spomaloval a uklidňoval se. Další noční můra. Děsili ho. Ty hlasy. Pach krve. Teplo plamenů. Bylo to tak skutečné. A nejvíc ho děsilo to, že ten černý zelenooký kocour vypadal jako on.