Kapitola 5-Když se vlk,orel a rys spojí, vznikne síla neporazitelná

Včera v 12:06 | Gepardí hvězda |  Příběhy Orlího klanu
Shromáždění

Mlha cítila jak do ní někdo strká. To už mě nemůžou nechat aspoň vyspat? Pomyslela si. Uslyšel najednou hlas Sametovky.,,Vykašli se na to Králíčku. Když nechce vstávat tak ať nevstává. Bude mít prostě průšvih.",,Já vím, ale potom budeme mít průšvih my, že jsme ji nevzbudili."Odpověděl jí Králíček.,,No tak! Vstávej ty línej pytle chlupů!",,Mě žádný léčitelský učedník rozkazovat nebude!"Odpověděla mu podrážděně.,,Ale já ti přikazovat můžu. Takže se koukej vzbudit a dostavit na trénink."Řekla jí Pavučina. Mlha pomalu a naštvaně vstala. Hodila po Pavučině naštvaný pohled. Pavučina si jí však nevšímala a vyšla ven z doupěte. Mlha si začala lízat srst. Když si jí vyčistila tak vyšla ven z doupěte. U šedé skály již čekala Pavučina, Netopíří křídlo, Medová tlapa, Bělinka a Zebřička. Medová tlapa po ní hodila naštvaný pohled a řekla jí.,,Mlho, příště chci dochvilnost.",,Ano."Odpověděla Mlha podrážděně.,,Tak, dneska vám ukážeme území Orlího klanu."Řekl Netopíří křídlo.,,Tak jdeme."Odpověděla Pavučina a vyrazili ven z tábora. Objevili se v dubovém lese. Všichni se museli brodit sněhem. Duby byli bez listí a všude byl sníh. Mlha se každou chvílí propadla do sněhu. Chvíli šli dubovým lese. Najedou se Medová tlapa, Netopíří křídlo a Pavučina zastavili u vysokého dubu. Bělinka, Zebřička a Mlha se zastavili a sedli před svými učiteli. Medová tlapa promluvila medovým hlasem.,,Toto je slunný strom. Jmenuje se podle prvního zástupce Orlí hvězdy jménem Slunný paprsek. Zemřel při ochraně Orlí hvězdy před jezevcem. Umřel pod tímto stromem. Tak Orlí hvězda nechala na jeho vzpomínku pojmenovat tento strom po něm. Tak od té doby tento strom nese název slunný strom. Nějaké otázky?",,Já bych se chtěla na něco zeptat."Ozvala se Zebřička.,,A na co?"Tázala se Pavučina.,,Kdo se stal velitelem po Orlí hvězdě?"Zeptala se Zebřička.,,Po Orlí hvězdě se velitelkou klanu stala Rychlí tlapa, neboli Rychlá hvězda. Byla to dcera Orlí hvězdy a Mračného bojovníka."Dořekla Netopíří křídlo a vyrazili dál. Po chvíli dorazili na louku. Byla celá pokrytá sněhem a sem tam ve sněhu byli stopy po ptácích. Všichni si sedli na kraj louky. Mlha si sedla do hluboké sněhu.,,Sakra, budu celá promočená."Postěžovala si.,,Buď zticha."Sykla jí do ucha Bělinka.,,Tak, tohle je výcviková louka. Tady se budete učit lovit a bojovat. Každé ráno tu na nás budete čekat."Řekla Pavučina a zvedla se. Mlha si povzdechla a také se s ostatními zvedla. Chvíli v klidu šli a pak najednou Mlha uslyšela šumění vody.,,Jsme blízko řeky?"Zeptala se Mlha.,,Ano, jmenuje se Ledová řeka."Odpověděla Medová tlapa. Mlha se podívala doprava odkud pocházeli zvuky řeky. Když se pořádně podívala tak v dáli uviděla řeku.,,Blíž se podívat nepůjdeme?"Zeptala se Bělinka.,,Ne, není to teď bezpečné."Odpověděla Pavučina. Najednou si Mlha všimla konce dubového lesa. Potom tam již pokračoval bukový les. Posadili se blízko bukového lesa. Tentokrát se řeči ujal Netopíří křídlo.,,Toto je hranice území Orlího a Vlčího klanu. Bukový les již patří Vlčímu klanu. Na jejich území nechoďte. A hlavně na něm nelovte. Podle válečnického zákoníku nesmí kočka z jednoho klanu lovit na území druhého klanu."Dopověděl Netopíří křídlo svůj proslov. Vydali se dál po hranicích Vlčího a Orlího klanu. Mha si po chvilce všimla kamenů které byli celé od mechu.,,Toto jsou mechové kameny."Mňoukla Medová tlapa. Po chvíli dorazili ke čtyřem stromů. Mezi čtyřmi stromy byl šedý kámen.,,Toto jsou čtyři stromy. Tady se čtyři klany schází v úplněk. Klanová shromáždění se konají v míru. Dnes se zrovna shromáždění koná."Řekla Pavučina.,,A jmeme dneska na to shromáždění?"Zeptala se Mlha.,,Ne, tohle je váš první učednický den a na shromáždění vždycky chodí starší učedníci."Vysvětlila jí Medová tlapa.,,Ale to není fér! Já tam chci jít!"Křičela a hněvala se Mlha.,,Prostě nejdeš!"Křikla na ní Medová tlapa.,,Raději půjdeme."Řekl Netopíří křídlo a vydali se dál. Objevili se jedlovém lese. Nebilo tu tolik sněhu tak se chodilo rychleji a lépe.,,Toto je stříbrný jedlový les a tamhle na pravé straně je hranice s Jedlovým a Orlím klanem."Řekla Medová tlapa. Chvilku takhle v klidu šli když v tom se Netopíří křídlo zastavil a podíval na oblohu.,,Za chvíli se začne stmívat měli bychom vyrazit zpět do tábora."Pronesl Netopíří. Tak všichni vyrazili do tábora.

Sokolí fousek s zakousl do šťavnaté myši. Byl před válečnickým doupětem a vychutnával si kořist, kterou ulovil. Pohlédl na oblohu a trochu se vylekal. Měl bych si pospíšit jinak to nestihnu na shromáždění. Uvědomil si a dojedl myš. Uviděl jak Gepardí hvězda svolává klan u vchodu do tábora na shromáždění. Vstal a vyrazil k východu z tábora. Když tam došle tak tam ještě chvíli čekal. Ale potom všichni vyšli z tábora a zamířili ke čtyřem stromům. Prošli dubovým lese a nakonec stříbrným jedlovým lesem. Všichni se zastavili blízko čtyř stromů. Hvězda dala pokyn a všichni se rozběhly dolů na shromáždění. Zatím dam byl Vlčí a Jedlový klan. Sokolí fousek šel hledat Plamínku. Byla to jeho kamarádka. Měla ohnivě zrzavý kožíšek. Chtěl jí oznámit že již je válečník. Tak kde sakra je? Myslel si v duchu. Když v tom do někoho narazil.,,Promiň."Řekl a pohlédl do koho vrazil. Vždyť to byla Plamínka!,,Ahoj Plamínko. Jak se máš?"Mňoukl na ní. Pohlédla na něj a mňoukla na oplátku.,,Já už se nejmenuju Plamínka, ale Plamenná bouře! A bratr už se nejmenuje Hrom, ale Hromový pruh. Jmenovali nás válečníky Sokolíku!"Mňoukala na něj celá šťastná.,,Ale já už se také nejmenuju Sokolík! Ale Sokolí fousek. Také mě jmenovali válečníkem."Odpověděl jí.,,Tak to super! Pojď, přišel Azurový klan tak si půjdem popovídat s Kapradinou touhou a Jarním vánkem.",,Jasně."Odpověděl jí a vyrazili hledat zmíněné kočky.

Sametovka se proplétala mezi kočkami a kocoury. Chtěla se porozhlédnut po nějakých učednících. Najednou uviděla skupinu učedníků. Byli tam různí učedníci ze všech klanů. Přišla k nim a sedla si vedle hnědě mourovaté kočičky s bílou tlapkou a bříškem. Kočička na ni pohlédla a mňoukla.,,Já se jmenuju Tlapka a ty?",,Já se jmenuju Sametovka."Odpověděla učednici z Azurového klanu.,,A já se jmenuju Drozdík."Mňoukl na ní také hnědě mourovatý kocourek nejspíš z Vlčího klanu.,,A já Sníh."Řekl čistě bílý kocourek s šedým ouškem. Tak se dali společně do řeči.

Pruhovaný kožich si povídal s válečníkem Hvězdným vichrem z Azurového klanu. Najednou povídající kočky a kocoury přerušil hlas Poštolčí hvězdy jak zvolala.,,Nechť shromáždění započne."Slova se ujala Poštolčí hvězda.,,Vlčí klan vzkvétá. Před pár dny jsme jmenovali nové válečníky: Plamennou bouři a Hromového pruha."Poukázala hlavou na dva zrzavé válečníky. Potom kývla hlavou na Flekatého měsíce.,,Azurový klan se má dobře. Nedávno se nám narodila koťata a potravy je zatím dost."Flekatý pokývl hlavou na Gepardí hvězdu která pronesla.,,Orlímu klanu se vede dobře. Máme nového válečníka jménem Sokolí fousek. A také nově jmenované učedníky. Ale útoky Jedlového klanu bych chtěla vysvětlit Popelavý měsíci."Řekla a šlehla po Popelavém naštvaný pohled.,,Gepardí hvězdo my férově o vaše území bojujem. A navíc stříbrný jedlový les by měl patřit nám, protože to jsou smrčiny a ještě kdo mu jedle."Odpověděl jí Popelavý měsíc.,,Ale ty hranice určili naši předkové. A ty nemáš právo tyto hranice měnit."Odporovala mu Gepardí.,,Shromáždění je u konce."Pronesla Poštolčí hvězda. Velitelé odešli ze skály. Pruhovaný kožich přišel ke svému klanu. Sníh ho studil pod tlapama. Gepardí hvězda dala povel a všichni vyrazili do tábora. Každou chvílí byla větší zima. Všichni se brodili sněhem, který napadl přes den. Po chvíli dorazili do tábora. Pruhovaný v klidu prošel trnitým v chodem do tábora, když v tom Pomněnka k němu u tíkala a kdyby se neuhnul tak by do něj narazila.,,Co se proboha stalo?"Zeptal se udiveně. Doufal že se nestalo nějaké neštěstí. Ale když jí pohlédl do očí tak v nich uviděl štěstí. Byl překvapený. Prostě najednou na něj vyhrkla.,,Soví pírko porodila!"Křikla na něj šťastná. Pruhovaný neváhal a rozeběhl se ke školce. Sníh nes sníh utíkal mýtinou ke své milované. Protáhl se vchodem do školky. V zadu školky ve stínů byla Soví pírko. Rychle k ní přišel a olízl ji na čele. Pohlédl na svá koťátka. Byli to dvě kočičky a jeden kocourek.,,Jak se jmenují?"Zeptal se své družky. Soví se na něj podívala a mňoukla.,,Tahle kočička se jmenuje Říčkokotě"ukázala na světle zrzavou až béžovou kočička"a tahle se jmenuje Liškokotě."Poukázala na zrzavou kočičku s bílým bříškem, tlamičkou, černýma tlapkama a chlupatým ocáskem.,,A jak se jmenuje ten kocourek?"Zeptal se a ukázal na tmavě oříškovýho kocourka s bílým bříškem."Toho můžeš pojmenovat ty."Odpověděla mu Soví.,,On se bude jmenovat Ořískokotě."Mňoukl Pruhovaný kožich. Rozplýval se nad nádherou svých koťat. Lehl si k Soví pírce. Povídali si o budoucnosti koťat až si Pruhovaný neuvědomil že usnul vedle ní ve školce.
 

Dlouhý ocas

Včera v 9:55 | Gepardí hvězda |  Postavy z Divokých koček
Jméno: Dlouhý ocas (Dlouhý).
Anglické jméno: Longtail.
Klan: Hromový.
Barva srsti: světle mourovatý mourek.
Barva očí: modrozelená.
Povaha: hrdý a škodolibí.
Zajímavost: když přišel Zrzek do klanu tak se sní porval.

Výsledek obrázku pro warriors cats longtail

Vřesokotě

Včera v 9:41 | Gepardí hvězda |  Postavy z Orlího klanu.
Jméno: Vřesokotě - Vřesová - Vřesová zář.
Postavení v klanu: Kotě - učednice - válečnice.
Popis: Světle šedá kočka s krémovými předními tlapama, náprsenkou, špičkama uší a modrofialovýma očima.
Povaha: Rozvážná a přátelská. Snaží se vycházet téměř s každým. Pokud někoho nemá ráda, jednoduše to nedá najevo. Není zastáncem zbytečných hádek, ovšem rozhodně po obě nenechá šlapat. Je zvědavá a ráda se dozvídá nové věci.
Vyniká: V plavání.
Matka: Vločka.
Otec: Popelavý holub.
Sestra: Tečkokotě, Sněhokotě.
Zajímavost: Je velice chytrá.
 


Pavučina

Včera v 9:36 | Gepardí hvězda |  Postavy z Orlího klanu.
Jméno: Pavučinokotě - Pavučinka - Pavučina.
Postavení v klanu: Válečnice.
Popis: stříbrná kočka s mourováním ve tvaru pavučiny a šedomodrýma očima.
Povaha: Hodná, přísná, tvrdohlavá, hrdá.
Vyniká: Dobře bojuje a plánuje boje.
Matka: Podzimní kožešina.
Otec: Letní požár.
Bratr: Popelavý holub.
Druh: Teprve se dozvíte.
Zajímavost: Má neobviklé mourování.

Měsíční kámen

Včera v 9:25 | Gepardí hvězda |  Postavy z Orlího klanu.
Jméno: Měsícokotě - Měsíček - Měsíční kámen.
Postavení v klanu: Starší.
Popis: Šedý dlouhosrstý kocour s bledě mourovatýma očima.
Povaha: Hodný, přísný, škádliví, nebojácný.
Vyniká: Vynikal v boji.
Matka: Lví duše.
Otec: Tichý dým.
Sestry: Jiskrovouska, Jezevčí zář.
Družka: Laskavá tlapa.
Dcera: Měsíční tlapka.
Syn: Šedoocasí.
Zajímavost: Má barvu jako kámen.

Vločka

Včera v 8:58 | Gepardí hvězda |  Postavy z Orlího klanu.
Jméno: Vločkokotě - Vločková - Vločka.
Postavení v klanu: Matka.
Popis: Krásná bílá kočka s oranžovýma očima.
Povaha: milá,štastná ze života,hodná,miluje koťata.
Vyniká: Dobře bojuje.
Matka: Sluneční jiskra.
Otec: Zlatosrst.
Sestra: Tůňka.
Bratr: Zlatokotě.
Dcery: Tečkokotě, Vřesokotě, Sněhokotě.
Učitel: Měsíční kámen.
Zajímavost: Nejmladší matka.

Sluneční jiskra

Včera v 8:51 | Gepardí hvězda |  Postavy z Orlího klanu.
Jméno: Sluncokotě - Sluneční tlapka - Sluneční jiskra.
Postavení v klanu: Starší.
Popis: Žlutozlatá kočka se zlatýma očima.
Povaha: Hodná, milá, upovídaná.
Vyniká: Kdysi byla skvělou zástupkyní velitele.
Matka: Hnědá kožešina.
Otec: Zlatosrst.
Dcera: Tůňka, Vločka.
Syn: Zlatokotě.
Druh: Bílý flek.
Učitel: Medové ouško.
Zajímavost: Bývalá zástupkyně velitele Sojčího měsíce.

Kapitola 4-Když se vlk,orel a rys spojí, vznikne síla neporazitelná

14. dubna 2017 v 22:36 | Gepardí hvězda |  Příběhy Orlího klanu
Smrt sestry
Vřesokotě spokojeně ležela v pelíšku. Byla v léčitelském doupěti protože měla i se svou sestrou zelený kašel. Byla v pelíšku Pomněnky ve skále i se svou sestrou. Bylo tu příjemné teplo. Slunce do pelíšku prosvítalo jen malou štěrbinou ve stropě. Vřesokotě byla sice v klidu ale když pomyslela na bitvu, která se před několika dny událo vždycky to sní otřáslo. Jejich matka Vločka divoce bojovala, aby je nepřátelští válečníci nezabili zabili, nebo unesli. Její sestra Sněhokotě spala v klidu vedle ní. Pomněnka říkala, že dnes nebo zítra ji pustí, ale že Sněhokotě tu ještě zůstane kvůli to že, se u ní kašel nezlepšil. Najednou Vřesokotě uslyšela tiché kroky. Zavřel oči a víc se zavrtěla do pelíšku ke své sestře. Pomněnka k ní přišla, olízla jí a sestru na čele. Pootevřela oči. Měla hlavu hned vedle Sněhokotěte tak viděla jak Pomněnka měla položenou na sestřině těle, tam kde měla srdce. Když se Vřesokotě zaposlouchala tak uslyšela sestřin lámavý dech. Uviděla jak měla Pomněnka položenou tlapku na sestřině čele. Pomněnka si povzdechla a šla se podívat na byliny, které měla dané ve skalní prohlubních. Dívala se na prohlubeň ve, které nic nebilo. Šlo vidět, že byla překvapená a přitom i velice smutná. Přišla k východu z doupěte a zmizela. Vřesokotě pomalu vstala a vyplížila se doupěte. Nepozorovaně se plížila za Pomněnkou. Vřesokotě se zastavila. Pomněnka totiž vyšla ze svého malého palouku a vyšla rovnou do tábora. Vřesokotě se schovala za křoví a uviděla jak léčitelka vychází ze školky s Vločkou v patách. Vyšli jednou dírou z tábora, kterou ještě válečníci nestihli opravit. Zvědavá Vřesokotě by se nejraději rozeběhla za nimi a zjistila co se děje. Ale věděla by, že ji Pomněnka vynadala. Najednou si všimla malé díry v hustém keři. Prolezla ním a zastavila se u konce. Uviděla Pomněnku a Vločku. Pomněnka smutně pohládla na Vločku a řekla.,,Je mi to líto Vločko. Sněhokotě nepřežije. Narodila se moc slabá a teď nedokáže porazit zelený kašel. Dělala jsem vše co jsem mohla, ale já ji již vyléčit nedokážu. Do večera zemře. Vřesokotě přežije. Do večera ti ji přinesu."Vločka se rozplakala.,,Ne! Ne! To nemůže být pravda! Prosím, že to není pravda!"Říkala přes své slzy. Pomněnka k ní přišla a začali jí něco šeptat do ucha. Vřesokotě rychle vylezla ze svého úkrytu a utíkala za svojí sestrou. Ne! Ne! To není pravda! Myslela si v duchu a zalezla do skály. Spěchala rychle ke své sestře. Lehla si k ní a olízla ji na čele. Tichounce plakala, protože věděla, že umře. Po chvíli jí došlo, že v doupěti je klid. Lámavý dech její sestry nebil slyšet. Vřesokotě se tentokrát rozbrečela na plno. Plakala pro svoji sestru. Věděla, že teď je ve Hvězdném klanu a kouká se na ni. Najednou k ní přišla Poměnka. Lehla si k ní, obtočila kolem ní a sestry ocas. Když se Vřesokotě na ní podívala uviděla, že také pláče. Obrátila se a podívala se zpět na svojí sestru. Dala jí tlamičku k oušku a zašeptali malým hláskem a smutným hlasem.,, Sbohem".

Stříbrná vločka se podívala po známých tváří. Byla v doupěti své sestry Gepardí hvězdy i s Jitřenkou a Soví pírkou. Radili se jaké učitele vyberou pro nové učedníky. Měli být dnes večer jmenováni učedníky. Soví pírko se najednou ozvala.,, A co třeba dát Popelavému holubovi na starost Zebřičkokotě?" Ale Jitřenka nesouhlasila.,,Ne. Popelavého holuba hlavně potřebujeme na loveckých hlídkách. A hlavně když napadl sníh a je období bez listí. A navíc bode teď hodně roztržití, když dneska umřela jeho dcera.",,To je pravda."Souhlasila Gepardí hvězda.,,A co takhle Pavučina? Myslím, že je na svého prvního učedníka připravená."Navrhla
Stříbrná vločka.,,Jo. Ta by mohla učit Zebřičkokotě."Odpověděla jí Jitřenka.,,A kdo bude učit Mlhokotě? Víte jakou má povahu. Bude to chtít někoho kdo jí opravdu zkrotí."Řekla Soví pírko.,,Podle mě by jí mohla učit Medová tlapa. Sice je mladá a nezkušená, ale její povaha by jí mohla přeci jenom trochu změnit."Navrhla Jitřenka.,,Dobrá, ale ještě musíme vybrat učitele pro Bělokotě." Řekla Stříbrná vločka.,,Ta bude mít za učitele Netopířího křídla. Podle mě je připravený a navíc jeho bratr už má také učedníka."To navrhla Soví pírko.,,Dobrá. Už můžete jít."Řekla Gepardí hvězda a Stříbrná vločka odešla.

Stínek se přikrčil. Skočil, přistál na velkém a tlustém zajícovy. Byl sám překvapen, že chytil v období bez listí takového zajíce. Za chvilku se mělo začít stmívat. Tak zamířil ke své skrýši. Měl ji u jednoho kamene, který byl porostlí mechem. Hrábnul párkrát tlapou a vyhrabal ze skrýše hubenou sojku a malou myšku. Na období bez listí toho měl docela dost. Vyrazil od mechových kamenů vyrazit do tábora. Po chvilce do tábora dorazil. Dal svou kořist na hromadu. Na to aby si vzal nějakou kořist bylo ještě brzo. Zamířil k ostatním učedníkům, kteří spolu diskutovali. Před doupětem byl Králíček, Sametovka, Duch a Jiskra.,,Ahoj."Pozdravila ho Jiskra.,,Ahoj."Oplatil jí Stínek. Když se všem podíval do tváře uviděl smutek. Neudržel se a musel se prostě zeptat.,,Co se stalo?",,Dnes umřela Sněhokotě."Odpověděla mu smutně jeho sestra Sametovka.,,To je mi líto.",,To nám všem."Řekl Králíček.,,Všechny kočky které jsi jsou sami schopni ulovit potravu se sejdou pod šedou skálou."Pronesla Gepardí hvězda. Stínek i s ostatními učedníky vyrazili za ostatními učedníky. Stínek pohlédl na šedou skálu. Na vrchu stála Gepardí hvězda.Kéž bych na té skále mohl někdy stát já.Pomyslel si, ale z myšlení ho vytrhla tři koťata, která přicházela. Zastavila se pod šedou skálou. Také si všiml, že do tábora také přišli zbylí učedníci, Ještěrka a Rybíz. Když se podíval na koťata vzpomněl si na své vlastní jmenování. Nejdřív byl ze svého učitele Jezevčího drápa nervózní, ale potom ho poznal a skamarádil se sním. Tiché šeptání najednou přerušil milí a přitom i přísný hlas Gepard hvězdy.,,Jak víte, dnes umřelo kotě Vločky, Sněhokotě. Byla hravá a milá a věřím, že by zní byla skvělá válečnice. Jinak tu pro vás mám i radostnější správy. Dnes jsme se sešli, abychom jmenovali tyto koťata učedníky Orlího klanu."Pověděla Gepardí hvězda. Její pohled sklouzl na bílou kočičku s černýma pruhama. ,,Od té doby než dostane své válečnické jméno budeme této učednice říkat Zebřička. Její učitelkou bude Pavučina. Pavučino, tvým učitelem byl Měsíčná kámen. Věřím, že této učednici předáš vše co tě naučil.",,Naučím."Pronesla šťastně pavučina a dotkla se Zebřičky nosem.,,Od teď než dostane své válečnické jméno jí budeme říkat Mlha. Její učitelkou bude Medová tlapa. Medová tlapo, tvou učitelkou byla Soví pírko. Doufám že této učednici předáš vše co bude potřebovat.",,Jistě že předám Gepardí hvězdo."Řekla Medová tlapa s jiskrou v oku a dotkla se nosem Mlhy. Stínek si všiml, že Mlha se zrovna dvakrát neradovala. Ale přestal si jí všímat a podíval se na zbývající malou kočičku.,,Od této chvíle než dostane své válečnické jméno se bude jmenovat Bělinka. Za učitele bude mít Netopířího křídla. Netopíří křídlo, tvým učitelem byl Šedoocasý. Doufám, že této učednici předáš vše co tě Šedoocasí naučil.",,Naučím, slibuji."Řekl a dotkl se Bělinčina nosu. Šlo vidět, že se Bělinka trochu stydí. Netopíří jí něco zašeptal do ucha a rázem šlo poznat, že už se tolik nestydí.,,Shromáždění je u konce. Můžete jít."To byla poslední slova velitelky. Všichni chodili gratulovat novým učedníkům. Až všichni pogratulovali tak přišla řada na učedníky. Stínek i s ostatními k nim zamířili. Stínek se chtěl představit, ale Ještěrka byla rychlejší.,,Já se jmenuju Ještěrka, tenhle černý kocour je Stínek, ta černá kočka s bílou hlavou je Jiskra, ta bílá s černýma skvrnama se jmenuje Sametovka, ten kocourek jak má zrzavou srst a bílým břichem nese jméno Králíček a je léčitelský učedník, ten čistě býlí kocour se jmenuje Duch a ten hnědý kocour co je můj bratr se jmenuje Rybíz."Stínek udiveně koukal na Ještěrku jak to všechno dokázal pomalu naráz říct. Potom ale na ni přestal koukat a šel si i s ostatními vzít něco k jídlu. Po chvilce si vybral drobného vrabce. Byl to skromný podíl z kořisti. Ostatní si vzali také skromné díly kromě Mlhy. Ta si vzala velkého tlustého pstruha. Věděl jako ostatní, že pstruzi,zajíci a další velká kořist se nechává matkám a starším. Zvlášť v období bez listí. I koťata to vědí. Ale Mlha jako by nic takového nikdy neslyšela šla v klidu dál i přes naštvané pohledy ostatních učedníků. Když přišli před doupě učedníků kde se všichni pustili do jídla.,,Mlho, Medová tlapa bude naštvaná, že sis vzala pstruha."Pověděla Jiskra. Mlha se na ni naštvaně podívala a řekla.,,Hele, Medová tlapa je hrozná učitelka a nevíc moc mladá válečnice takže jí do toho nic není.",,Jak to o ni mluvíš?! Vždyť jí učila samotná zástupkyně velitelky Soví pírko! Lepší učitelku sis přát nemohla."Řekl naštvaně a výhružně Duch.,,A víš co? Mě je to úplně jedno!"Řekla Mlha a odešla do doupěte. Stínek si povzdechl a dojedl vrabce. Chvíli si ještě povídal s Králíčkem a Sametovkou. Potom šel spát.


Videa

5. dubna 2017 v 19:37 | Gepardí hvězda |  Ostatní
Tady máte videa o Divokých kočkách:
Život Ohnivého měsíce.
Život Ohnivého měsíce.
Život Modré hvězdy: Smrt její matky, sestry, druha, kotěte a její smrt.
Život Modré hvězdy: Smrt její matky, sestry, druhy, kotěte a její smrt.
Smrt sestry Modré hvězdy.
Stvoření klanů.
Stvoření klanů.
Ledový jestřáb a Ostružinový dráp.
Láska Ohnivého měsíce a Tečky.
Několik z filmovaných částí Divokých koček pod názvem SSS warriots cats.

Kapitola 3-Když se vlk,rys a orel spojí, vznikne síla neporazitelná

1. dubna 2017 v 11:36 | Gepardí hvězda |  Příběhy Orlího klanu
Nový válečník

Pouštní vichřice se rozhlédla na souboj. Hned na začátku bylo poznat, že Jedlový klan má převahu. Neváhala a skočila na nejbližšího válečníka. Povalila na zem Větrného vichra a zakousla se mu do ramene. Vichr vykřikl a odkopl Pouštní vichřici zadníma nohama. Pouštní spadla na bok a hned se postavila na nohy. Chtěla se vrhnout na Větrného vichra, když v tom uslyšela hlasitý výkřik z doupěte starších. Neváhala a rozeběhla se tam. Když tam doběhla uviděla jak Černosrstý kousal Sluneční jiskru do krku. Sluneční se vzpírala a snažila se vyprosti, ale nedařilo se jí to. Pouštní skočila na Černosrstého a přišpendlila ho k zemi. Začala mu drásat bok. Černosrstý se jí vyprostil a utekl z doupěte starších. Vichřice se rozhlédla po boji. Měsíční kámen právě zaháněl Temného tesáka a Králíček se Stínkem se prali s jantarově oranžovou učednicí. Pouštní vyběhla ven a chtěla se vrhnout do boje, když v tom ji někdo srazil k zemi. Ona se mu vykroutila a podívala se na něj. Uviděla, že to byl Modřínový ocas.,,Vrahu! Vrahu!"Zakřičel na ní a skočil po ní. Ona se mu uhnula a řekla.,,Já ji nechtěla zabít! Byla to nehoda!"Když to říkala tak si na to celé vzpomněla. Byla ještě učednice jménem Poušť a Modřínový se tehdy jmenoval Modřínek. Byla tehdy s válečníky na lovecké výpravě, když v tom je u Ledové řeky napadl Jedlový klan. Prala se tam s Modřínkem a Šedinkou. Šedinka tehdy na ní skočila a Poušť ji odkopla zadníma nohama. Šedinka dopadla do řeky a tam se utopila. Modřínový ocas tehdy sliboval pomstu, protože to byla jeho sestra. Chápala proč jí chtěl zabít. Najednou po ní skočil a zaryl ji drápy do ramen. Pouštní vichřice sykl bolestí a odkopla Modřínového ze sebe na zem. Rychle se zvedla ze země. Podívala se po Modřínovém ocasovi, ale on tam nebil. Chtěla se vrhnout dál do boje, když v tom ji někdo skočil na záda a přišpendlil k zemi.,,Tohle máš za sestru."Zašeptal ji do ucha Modřínový ocas. Najednou ucítil jak jí krkem projížděli ostré zuby. Snažila se vykroutit ze smrtících čelistí, ale to se jí nedařilo. Věděla, že to již dlouho nevydrží.,,Nech ji být!"Uslyšela Pouštní vichřice. Najednou jí někdo Modřínového ocase strhl ze zad. Podívala se kdo jí Modřínového strhl. Když uviděla kdo ji zachránil od smrti byla překvapená. Byl to totiž Tygří pruh! Tygří drásal Modřínovému ocasovi břicho. Modřínoví odkopl Tygřího ze sebe a zamířil k východu z tábora.,,Já se vrátím!"Vykřikl ještě Modřínový a utekl. Pouštní vichřice se rozhlédla po táboře a zjistila, že již bitvu vyhrávali Orlí a ne Jedlový klan. Poslední válečníci a učedníci Jedlového klanu právě utíkali východem z tábora spět na své území. Pouštní přišla k Tygřímu pruhovy a chtěla mu poděkovat, když v tom ji ostrá bolest v krku donutila syknout bolestí.,,Pojď, půjdeme k Pomněnce."Řekl jí Tygří. Pouštní kývla a šla s Tygřím bok po boku k Léčitelskému doupěti. Jak vlastně mohlo Tygřího pruha napadnout, že je tábor napaden? Pomyslela si Pouštní a vypustila ze sebe. ,,Tygří pruhu jak si zjistil, že byl tábor napaden?"Zeptala se Pouštní vichřice.,,To jsme zjistili díky Sokolíkovi. Když Sokolík pronásledoval zajíce tak se dostal od mechových kamenů až do stříbrného jedlového lesa kde ucítil čerství pach mnoho válečníků Jedlového klanu tak nám to rychle běžel říct. Když nám to řekl tak jsme všichni, kteří jsme byli u slunného stromu jsme se vydali do tábora, protože nám to připadalo podehřelé."Mňouknul Tygří pruh když zrovna vstupovali do léčitelského doupěte. Pomněnka s Králíčkem právě ošetřovali Sluneční jiskru s Vločkou. Pouštní si lehla a zhluboka oddechovala. Rána v krku ji pořád bolela a krvácela. Pomněnka k ní najednou přišla a mňoukla.,,Vypadá to vážně. Počkej chvilku, musím si skočit pro byliny."Dopověděla a zmizela ve svém doupěti. Po chvilce se vrátila v pavučinami omotané kolem tlapy, diviznu a měsíčkem. Pouštní vichřice cítila jak jí měsíček štípal na ránách. Divizna ji už tolik neštípala. Potom již jenom cítila jak jsou rány omotávány pavučinami. Do léčitelského doupěte každou chvílí někdo přišel nebo odešel. Pomněnka chtěla, aby Pouštní vichřice se Sluneční jikrou zůstaly v jejím doupěti kvůli s vím ranám. Když se blížil večer tak se ochladilo. Každým dnem mělo začít období Bez listí a napadnou sníh. Najednou Pouštní vichřice uslyšela jak Gepardí hvězda začala svolávat klan. Pohlédla na Pomněnku a ta jen kývla, tak se Pouštní zvedla. Vyšla z léčitelského doupěte. Přidala se k houfu koček, které čekali až Gepardí hvězda promluví. Až přišli poslední kočky tak promluvila.,,Jak víte dnes se odehrála veliká bitva. Sice nikdo neumřel, ale je tu mnoho vážně zraněních. Kdyby nebilo Sokolíka a jeho bystrých smyslů tak by Jedlový klan dobil náš tábor a ještě by tu bylo rozhodně mnoho mrtvých. Já, Gepardí hvězda velitelka Orlího klanu žádám své předky válečníky, aby shlédli dolů na tohoto učedníka. Tvrdě trénoval, aby pochopil náš zákoník a doporučuju vám ho přijmout mezi válečníky. Sokolíku slibuješ, že budeš chránit i klan za cenu vlastního života?",,Slibuji."Řekl roztřesený Sokolík.,,Tak ti z moci Hvězdného klanu dávám tvé válečnické jméno. Odteď budeš nazýván jako Sokolí fousek. Orlí klan oceňuje tvou rychlost a odvahu.",,Sokolí fousek! Sokolí fousek! Sokolí fousek!…"Skandoval klan.,,Podle našich zákonů bude Sokolí fousek držet vigilii mezitím co budeme spát. Shromáždění je u konce." Řekla Gepardí hvězda a seskočila ze skály. Sokolí fousek k ní přišel a olízl jí rameno. Pouštní vichřice šla novému válečníkovi pogratulovat. Gratulovalo mu mnoho válečníků, učedníků, matek a starších. Když mu pogratulovala tak odešla zpátky do léčitelčina doupěte, kde usnula.

Kapitola 2-Když se vlk,rys a orel spojí, vznikne síla neporazitelná

29. března 2017 v 22:02 | Gepardí hvězda |  Příběhy Orlího klanu
Útok

Pomněnka se prudce probudila a hlasitě oddychovala. Věštba.Věštba která všechno změní.Myslela si v duchu a vylezla z léčitelského doupěte. Podívala se na hvězdy a pomyslela si na věštbu. Když se vlk, rys a orel spojí vznikne síla neporazitelná. Při těchto slovech se vždycky zachvěla. Věděla totiž kdo byli ty kočky z věštby. Když Modřínový měsíc zmizel uviděla ty kočky. Hnědého kocourka s odvahou vlka, světle hnědou kočičku s přesností rysa a bílého kocourka s bystrozrakostí orla. Pohlédla na hvězdy. Ty kočky z věštby byli tak mladé a nezkušené. Nechápala, že Hvězdný klan dal sílu nim. Ty kočky z věštby totiž byli Ještěrka, Duch a Rybíz.


Tygří pruh se podíval na slunný strom. Učedníci se dneška učili šplhat. Vlastně jenom Sametovka se učila šplhat. Ještěrka, Duch a Rybíz už šplhat uměli akorát se museli ještě zlepšit. A Sokolík šplhat uměl dokonale, dnes akorát byl na zkouškách jestli vážně umí šplhat.,,Víc se soustřeď Ještěrko."Řekla Stříbrná vločka. Ještěrka se více začala soustředit. Teď jí to šlo skvěle. Vyskočila na vedlejší větev a odrali se. Dostala se na vyšší větev. V tom se podíval na Sokolíka. Chvilku ho hledal a potom ho uviděl jak šplhal z vršku stromu k zemi. ,,Výborně Sokolíku. Myslím, že již můžeš jít. Běž něco ulovit k mechovým kamenům.",,Dobrá." Odpověděl mu, seskočil k zemi a upaloval k hranicím s Vlčím klanem.

Stínek si povzdychl. Pořád musel myslet na bitvu, která se včera udála. Pořád si přehrával jak Jiskřící bouře s Křišťálovým listem doráželi na Černého plamena. Mohl by mu pomoc, kdyby se nezdržoval s Lišáčkem. Měl o Černého strach. Nikdo neví jestli přežije. Ztratil mnoho krve a měl hluboké rány. A to nebila jediná věc, která ho trápila. Také ho trápila Jitřenka. Sice neměla pomalu žádná zranění, ale Pomněnce dělala starosti ta rána u lopatek. Byla veliká a hluboká. Kdykoli by se do ní mohla dostat infekce. Nepředstavitelné nudné ticho přerušil Králíčkův hlas, který byl dneska s ním v učednickém doupěti. ,,Taky se tolik nudíš?",,Jo."Odpověděl Stínek.,,Nezajdeme za staršími, aby nám pověděli příběh?"Navrhl Králíček.,,Jasně". Odpověděl mu Stínek.,,Tak jdeme?"Řekl mu Stínek a vyšel z učednického doupěte. S Králíčkem přišel do doupěte starších, kde byla Sluneční jiskra a Měsíční kámen. Sluneční se na ně podívala v lídnýma očima a zeptala se jich sametovým hlasem.,,Potřebujete něco?",,Chtěli jsme se zeptat jestli by jste nám nepověděli nějaký příběh."Zeptal se Králíček.,,Ale jasně že vám povíme příběh."Řekl Měsíční kámen a posadil se.,,Povíme vám příběh o Vlčím srdci."Králíček se Stínkem se posadila a začali poslouchat příběh.,, Za vlády Mrazivé hvězdy byli klany v míru a nikde se neválčilo. Zástupkyní Mrazivé byla Vlčí srdce. Byla odvážná, statečná, divoká a bystrá. Byla z rodu Vlčí krve. Rod Vlčí krve byl divoký, odvážný, bystrý, čestný, milí, dobrosrdečný, silný a rychlí. Vlčí srdce byla dobrou zástupkyní. Nikdo by o ní jako o velitelce nepochyboval, ale přesto se velitelkou nestala. Protože ji zabil Medvědí pařát, aby se stal zástupcem. Ale s jednu věc nevěděl. A tu že ho při vraždě viděla tulačka jménem Toulavá tlapa. Tak byl Medvědí pařát vyhnán z klanu. Říká se, že potomci Medvědího pařáta jsou pořád někde v lese a plánují …." To již Měsíční kámen nedořekl kvůli šustění v keřích. Ani si neuvědomili co to bylo a vrhli se na ně válečníci Jedlového klanu.

Sokolík

29. března 2017 v 18:53 | Gepardí hvězda |  Postavy z Orlího klanu.
Jméno: Sokolík (Sokolí fousek).
Postavení v klanu: Učedník/válečník.
Popis: Béžový kocourek s hnědýma tlapama, ocasem, maskou a světle modrýma očima.
Povaha: Hodný, stydlivý, milí a bojácný.
Vyniká: V běhu a lovu.
Rodina: (matka) Soví pírko, (otec) Jasnoocasí (již s hvězdnými).
Učitel: Tygří pruh.
Zajímavost: Má odlišnou barvu než ostatní.

Pouštní vichřice

29. března 2017 v 18:40 | Gepardí hvězda |  Postavy z Orlího klanu.
Jméno: Pouštní vichřice.
Postavení v klanu: Válečnice.
Popis: Zlatá kočka s šedým nádechem srsti a zlatýma očima.
Povaha: Milá, lstivá, bystrá, obezřetná a chytrá.
Vyniká: V boji.
Rodina: (sestra) Medová tlapa.
Učitel: Větroocasá.
Učedník: Žádný.
Zajímavost: Žádná.

Tygří pruh

29. března 2017 v 18:17 | Gepardí hvězda |  Postavy z Orlího klanu.
Jméno: Tygří pruh.
Postavení v klanu: Válečník.
Popis: Zrzavý kocour s černými pruhy, býlím břichem, náprsenkou a jantarovýma očima.
Povaha: Hodný, přísný, pomstichtivý a bojovný.
Vyniká: V běhu a lovu.
Rodina: (matka) Pusinka, (otec) Letní požár, (družka) Plamennocasá (již mrtvá).
Učedník: Sokolík.
Učitelka: Jarní kytka.
Zajímavost: Vypadá jako tygr.

Nejvýznamnější léčitelé Orlího klanu.

27. března 2017 v 21:04 | Gepardí hvězda |  Orlí klan
Rysí srdce
Popis: Bílo,černo,zrzavý kocour s medovýma očima.
Povaha: Bystrý,spravedliví a dobrosrdečný.
Činy: První léčitel Orlího klanu.
Společně s Měsíční touhou,Mrazem a Jasnoočkou zjišťoval, které byliny jsou nejlepší na určité nemoci a různá zranění.
Přišel na to, že listy brutnáků posilují u matek zásobu mléka,levandule sráží horečky,měsíček se dá použít jako dezinfekce a bobule tisu jsou jedovaté.
Lvice
Popis: Zlatá kočka se zelenýma očima.
Povaha: Tichá,milá,stydlivá a chytrá.
Činy: Zachránila životy kočkám, které se málem utopili při povodních.
Jiskroocasá
Popis: Šedě mourovatá kočka s bílím břichem,zadní tlapou,náprsenkou a modrýma očima.
Povaha: Divoká,odvážná a starostlivá.
Činy: Pamatována za svoji výdrž ošetřit všechny kočky, které byli nakaženy zeleným kašlem.
Noční jestřáb
Popis: Černý kocour s fialovýma očima.
Povaha: Přísný,obratný a přátelský.
Činy: Ošetřil a zachránil životy kočkám, které měli popáleniny od ohně a nebo se málem udusili kouřem.

Kapitola 1-Když se vlk,rys a orel spojí, vznikne síla neporazitelná

26. března 2017 v 18:51 | Gepardí hvězda |  Příběhy Orlího klanu
Když se vlk,rys a orel spojí, vznikne síla neporazitelná.

Jitřenka vedla hlídku dubovým lesem. Od té doby, co jí Gepardí hvězda zvolila dočasně zástupkyní, tak má více povinností než měla před tím. Bývalá zástupkyně Soví pírko totiž čekala koťata. Jitřenka nevěděla, jak dlouho ještě vydrží být zástupkyní. Bylo toho totiž na ní moc. Musela každý den organizovat hlídky, lovecké skupiny a když bylo nutno tak i boje.V poslední době měli totiž potíže s Jedlovým klanem. Popelavý měsíc stále posílal na jejich území válečníky, aby zabrali území pro Jedlový klan. Orlí klan se zatím bránil, ale dlouho to již nevydrží. Jitřenka se ohlédla za sebe a podívala na svoji hlídku. Jitřenka ji vedla, potom tam byl mladý Černý plamen, který byl nedávno jmenován válečníkem a Stínek, který byl ještě učedníkem. Jitřenka pohlédla na okolní stromy. Právě vešli do stříbrného jedlového lesa u hranic Jedlového klanu.Chvilku šli v klidu a najednou Jitřenka zpozorněla. Zvedla ocas do vzduchu a dala znamení, aby se všichni zastavili. Jitřenka otevřela tlamičku, aby lépe poznala pach, který byl ve vzduchu. Když poznala pach, tak se jí naježila srst po celém těle a znervózněla. Chtěla dát signál na útěk, to ale již bylo pozdě. Čtyři válečníci Jedlového klanu je obklíčili. Jitřenka je všechny poznávala, byla tam Jiskřící bouře, Křišťálový list, Slunný soumrak a učedník Lišáček. Jiskřící bouře vydala bojový pokřik a vrhla se na Jitřenku. Jitřenka se ale uhnula a Jiskřící bouře dopadla na zem. Najednou někdo Jitřenku strhl k zemi a zakousnul se jí mezi lopatky. Jitřenka vykřikla a snažila se vyprostit, ale nešlo to. Válečník jí zarýval drápy stále hlouběji do ramen. Ucítila na krku válečníkův teplý dech a už se chtěl zakousnout do jejího krku, když v tom ji došlo jak ho ze sebe setřást. Pobrala všechny síly v těle a rychle se postavila na nohy, takže válečníka to odhodilo. Pohlédla na něj a zjistila, že to byl Slunný soumrak. Jitřenka se na něj vrhla a přišpendlila ho k zemi. Začala mu drásat břicho. Slunný soumrak se vyprostil a utekl na území Jedlového klanu. Jitřenka pohlédla na souboj. Stínek se rval s Lišáčkem, nad kterým vyhrával. Černý plamen bojoval s Jiskřící bouří a Křišťálovým listem. Vrhla se mu na pomoc a skočila po Křišťálovém listovi. Povalila ho na zem a škrábla přes tvář. On jí to oplatil kousancem do tlapy. Zakousla se mu do ramene a Křišťálový utekl. Černý plamen právě zahnal Jiskřící bouři a Lišáček utekl za ní. Když pohlédla na Černého plamena, tak uviděla, že měl celá zakrvená záda, natržené ucho a krvavé rameno. Stínek vypadal lépe, měl jenom tři škrábance na boku, škrábanec na tváři a krvavou zadní tlapku. ,,Vracíme se do tábora." Řekla Jitřenka a vydala se směrem do tábora.


Králíček se vyhříval ve slunečním svitu a odpočíval. Dneska dostal od Pomněnky volno. Najednou do učednického doupěte v lítl Jezevčí dráp a řekl. ,,Rychle!Ranní hlídku přepadl Jedlový klan!" Králíček byl hned na nohou a utíkal do doupěte léčitelky. Když tam došel, tak tam byl Černý plamen, který byl celý od krve, Jitřenka, které krvácelo blízko krku a Stínek s krvavou tlapkou. Pomněnka se objevila s pavučinami kolem tlapy a křikla na Králíčka. ,,Králíčku! Běž pro měsíček a diviznu! Rychle, tady jde o čas!" Králíček neváhal a vyběhl z tábora. Zamířil na výcvikovou louku, kde rostly byliny, které potřeboval. Když tam dorazil, tak začal trhat měsíček.Když ho měl dost tak utrhl tři divizny a vydal se rychle do tábora. Chvilku to trvalo, než do tábora dorazil. U v chodu se srazil s Ještěrkou. ,,Omin." Zahuhlal přes měsíček a diviznu. Ještěrka se trochu zasmála a odešla do lesa.Králíček si pospíšil a vešel do léčitelčina doupěte.Položil byliny na zem, skočil do skály a začal si tlapku omotávat pavučinami. Vyskočil ven a popadl měsíček. Začal dezinfikovat Stínkovi rány měsíčkem, které potom omotal pavučinami.Když byl hotový se Stínkem, tak se chystal ošetřit ostatní, ale Černý plamen a Jitřenka již byli ošetřeni od Pomněnky. Pomněnka se koukla na Králíčka a pověděla mu.,,Díky Králíčku. Dneska si mi hodně pomohl. Už můžeš jít." ,,Dobrá." Odpověděl a vydal se do učednického doupěte. Věděl, že teď již mohou jenom čekat.


Ještěrka se plížila za myší. Když byla od ní jen tři liščí délky, tak skočila.Myš jí chtěla uniknout, ale Ještěrka ji zakousla. Odnesla ji do své skrýše a šla znovu lovit.Chvilku nikde nemohla nic najít, ale potom si vyhlédla neopatrnou veverku. Opatrně se k ní plížila. Kladla jednu tlapku za druhou, až se dostala k veverce na pět liščích délek.Chtěla skočit, ale najednou na stromě za zpíval slavík a veverka si Ještěrky všimla. Ještěrka po veverce skočila, ale veverka ji utekla na strom. Sakra. Pomyslela si v duchu a šla ke své skryté skrýši. Začalo se stmívat, tak se chtěla vrátit do tábora.Vzala kořist do tlamy a šla do tábora. Když došla do tábora, tak dala kořist na hromadu kořisti a vzala si zní hryzce. Zamířila k učednickému doupěti. Před doupětem byl Králíček, Stínek a Sametovka. Sedla si k nim a začala jíst hryzce. Všimla si, že má Stínek poškrábaný bok, jizvu přes tvář a zadní tlapku omotanou pavučinami. ,,Co se stalo?" Zeptala se překvapená Ještěrka. ,,Dneska nás Jedlový klan přepadl na hlídce." Odpověděl ji Stínek. ,,A jak dlouho nebudeš moc cvičit?" Zeptala se. ,,Dva až tři dny." Dostala odpověď od Králíčka. ,,Aha, tak to bude škoda, když se zítra budeme učit šplhat na stromy." Řekla Sametovka. ,,To teda jo. Budu mít potom co dohánět." ,,To teda jo. "Řekla Ještěrka. Dojedla hryzce a šla si lehnout. Chvíli nemohla spát, ale potom usnula.Všude byla tma. Ještěrka se všude ohlížela, ale nikde nic než temnota nebylo.Najednou se před ní objevil hnědě mourovatý kocour s medově zlatýma očima. Chvíli si ho prohlížela a pak jí došlo, že to byl Modřínový měsíc. Ticho najednou prolomil vůdcovský hlas. ,,Když se vlk,rys a orel spojí, vznikne síla neporazitelná. "Potom Modřínový měsíc zmizel.

Netopíří křídlo

26. března 2017 v 13:37 | Gepardí hvězda |  Postavy z Orlího klanu.
Jméno: Netopíří křídlo.
Postavení v klanu: Válečník.
Popis: Bílý kocour se světle šedými fleky a červenýma očima.
Povaha: Nepříjemný,nevrlý, přísný.
Vyniká: V lovu a plavání.
Rodina: (bratr) Černý plamen.
Učedník: Žádný.
Učitel: Šedoocasí.
Zajímavost: Má takové krvavé oči.

Vrabcokotě

26. března 2017 v 12:11 | Gepardí hvězda |  Postavy z Orlího klanu.
Jméno: Vrabcokotě (Vrabec a Vrabčí křídlo).
Postavení v klanu: Kotě/učedník/Válečník.
Popis: černý kocourek se stříbrnou náprsenkou a světle jantarovýma očima.
Povaha: Tichý,milí a stydliví.
Vyniká: Zatím nikdo neví.
Rodina: (matka) Fialka,(otec) Havraní pírko,(sestry) Strakokotě a Popelokotě,(bratr) Smrkokotě.
Učitel: Žádný.
Zajímavost: Zatím žádná.

Strakokotě

26. března 2017 v 12:04 | Gepardí hvězda |  Postavy z Orlího klanu.
Jméno: Strakokotě (později Straka a Stračí obloha).
Postavení v klanu: Kotě/učednice/válečnice.
Popis: hnědá kočička s černýma tlapkama,zády a fialovýma očima.
Povaha: Sobecká,hrdá a divoká.
Vyniká: Nikdo zatím neví.
Rodina: (matka) Fialka,(otec) Havraní pírko,(sestra) Popelokotě,(bratři) Smrkokotě a Vrabcokotě.
Učitel: Žádný.
Zajímavost: Zatím žádná.

Ještěrka

26. března 2017 v 11:50 | Gepardí hvězda |  Postavy z Orlího klanu.
Jméno: Ještěrka (později Ještěrčí letka).
Postavení v klanu: Učednice/válečnice.
Popis: Světle hnědá kočka s tmavě hnědýma zádama až po čumáček a jantarovýma očima.
Povaha: Milá, hodná, divoká, trochu vzdorovytá, silná, chytrá, oddaná klanu, energická, tvrdohlavá.
Vyniká: V boji.
Rodina: (bratr) Rybíz.
Učitel: Černý plamen.
Zajímavost: Je zamilovaná do Ducha.

Kam dál